Mýty a fakta o větrných elektrárnách

Úvod: Proč existuje tolik mýtů o větrných elektrárnách?

Větrné elektrárny se staly nedílnou součástí energetické transformace nejen v Evropě, ale i po celém světě. Přesto, nebo možná právě proto, se kolem nich vytvořila řada mýtů a nepravdivých tvrzení. V tomto článku se zaměříme na nejčastější z nich a pokusíme se uvést fakta podložená výzkumy a dlouhodobými zkušenostmi z provozu větrných elektráren v České republice i zahraničí.

Odpor k větrným elektrárnám často vychází z nedostatku informací, obav z nového a neznámého, ale také z cílené dezinformační kampaně vedené zájmovými skupinami podporujícími konvenční zdroje energie. Podívejme se tedy na fakta a vyvraťme společně nejrozšířenější mýty.

Mýtus 1: Větrné elektrárny jsou hlučné a ruší okolí

Hluk je pravděpodobně jednou z nejčastějších námitek proti větrným elektrárnám. Skutečnost je však taková, že moderní větrné turbíny jsou navrženy s důrazem na minimalizaci hluku.

Fakta:

• Moderní větrné elektrárny produkují při rychlosti větru 8 m/s hluk o intenzitě přibližně 40-45 dB ve vzdálenosti 500 metrů. Pro srovnání, běžná konverzace probíhá při intenzitě kolem 60 dB a šepot při asi 30 dB.
• Česká legislativa stanovuje pro noční dobu hlukový limit 40 dB v chráněném venkovním prostoru staveb, což je dodrženo již v minimální vzdálenosti větrných elektráren od obytných budov.
• Větrné elektrárny se umisťují v dostatečné vzdálenosti od obydlených oblastí (obvykle minimálně 800 metrů), kde jejich hluk již není slyšitelný nebo je překryt běžným okolním hlukem, jako je vítr v korunách stromů nebo provoz na silnicích.
• Technologický pokrok vedl k významným vylepšením: moderní turbíny mají aerodynamicky optimalizované lopatky, které minimalizují turbulence a s nimi spojený hluk, i lepší zvukovou izolaci strojoven.

Mýtus 2: Větrné elektrárny zabíjejí ptáky a netopýry ve velkém

Další častou obavou je dopad větrných elektráren na ptáky a netopýry. I zde je však realita odlišná od mýtů.

Fakta:

• Studie ze zemí s rozvinutou větrnou energetikou ukazují, že větrné elektrárny způsobují pouze zlomek úmrtí ptáků ve srovnání s jinými lidskými vlivy, jako jsou kolize s budovami, automobily, komunikačními věžemi nebo domácími kočkami.
• Podle publikovaných výzkumů jedna větrná turbína způsobuje v průměru 2-5 úmrtí ptáků ročně. Pro srovnání, střety s okny budov zabíjejí stovky milionů ptáků ročně.
• Moderní větrné elektrárny jsou pomalejší, mají větší lopatky a pro ptáky představují lépe viditelnou překážku.
• Před výstavbou větrných elektráren se provádí důkladné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), které zahrnuje analýzu migračních tras ptáků a výskyt chráněných druhů. Pokud by hrozilo významné negativní ovlivnění, projekt není schválen.
• Pro ochranu netopýrů se stále častěji používají technologie, které omezují provoz turbín v obdobích a za podmínek, kdy je riziko střetů s netopýry nejvyšší.

Mýtus 3: Větrné elektrárny kazí krajinný ráz a snižují hodnotu nemovitostí

Estetické hodnocení větrných elektráren je samozřejmě subjektivní, ale existují studie zabývající se jejich vlivem na krajinu a ceny nemovitostí.

Fakta:

• Průzkumy veřejného mínění ukazují, že vnímání větrných elektráren se často mění po jejich instalaci - zatímco před výstavbou může existovat odpor, po několika letech provozu je většina místních obyvatel hodnotí neutrálně nebo dokonce pozitivně.
• Rozsáhlé studie z USA, Německa i Dánska neprokázaly systematický negativní vliv větrných elektráren na ceny okolních nemovitostí. V některých případech dokonce oblasti s větrnou energetikou zaznamenaly růst hodnoty nemovitostí díky přílivu investic a pracovních příležitostí.
• Větrné elektrárny se často stávají turistickými atrakcemi a symbolem moderního přístupu k energetice. V některých oblastech jsou organizovány speciální prohlídky a vzdělávací programy.
• Obce, které souhlasí s umístěním větrných elektráren na svém území, obvykle získávají finanční kompenzace nebo podíl na zisku, které mohou investovat do rozvoje infrastruktury a služeb pro obyvatele.

Mýtus 4: Větrné elektrárny vyrábějí energii jen občas a potřebují záložní zdroje

Často se setkáváme s argumentem, že větrné elektrárny jsou nespolehlivé a vyrábějí elektřinu jen občas, když fouká vítr.

Fakta:

• Větrné elektrárny v České republice dosahují v průměru koeficientu využití mezi 22-28%, což znamená, že vyrábějí elektřinu přibližně čtvrtinu času při plném výkonu. To je srovnatelné s mnohými konvenčními zdroji, které také nepracují neustále na plný výkon.
• Moderní větrné elektrárny začínají vyrábět elektřinu již při rychlosti větru kolem 3 m/s a dosahují jmenovitého výkonu při rychlosti okolo 12 m/s. V českých podmínkách to znamená, že jsou v provozu většinu roku, i když ne vždy na plný výkon.
• Proměnlivost výroby větrných elektráren je předvídatelná díky stále přesnějším meteorologickým předpovědím, což umožňuje efektivní plánování v rámci elektrizační soustavy.
• Záložní zdroje jsou potřeba v každé elektrizační soustavě, nejen kvůli obnovitelným zdrojům. I konvenční elektrárny mohou nečekaně vypadnout a soustava musí být na takové situace připravena.
• Kombinace různých obnovitelných zdrojů (větrné elektrárny, solární elektrárny, vodní elektrárny, biomasa) spolu s moderními systémy akumulace energie a chytrou správou sítě může výrazně zmírnit problém proměnlivosti výroby.

Mýtus 5: Výroba a likvidace větrných elektráren je energeticky náročná a neekologická

Kritici větrné energie často argumentují, že výroba komponentů větrných elektráren spotřebuje více energie, než elektrárna za svůj životní cyklus vyrobí.

Fakta:

• Moderní větrná elektrárna vyrobí energii potřebnou na svou výrobu, instalaci, údržbu a likvidaci již za 3-6 měsíců provozu. Při předpokládané životnosti 20-25 let to znamená, že více než 98% vyrobené energie je čistým přínosem.
• Větrné elektrárny mají jednu z nejnižších uhlíkových stop ze všech zdrojů energie. Emise CO2 spojené s jejich životním cyklem jsou přibližně 11-12 g CO2/kWh, což je zlomek ve srovnání s uhlím (820 g CO2/kWh) nebo zemním plynem (490 g CO2/kWh).
• Až 90% komponentů větrné elektrárny lze recyklovat. Ocel, měď, hliník a další kovy lze plně znovu použít, zatímco kompozitní materiály z lopatek lze využít jako palivo v cementárnách nebo zpracovat na materiál pro stavebnictví.
• Odvětví větrné energetiky aktivně pracuje na vývoji plně recyklovatelných lopatek vyrobených z materiálů, které lze na konci životnosti snáze zpracovat.

Mýtus 6: Ve větrných elektrárnách se používají vzácné zeminy získávané neekologickou těžbou

Někdy se uvádí, že větrné elektrárny obsahují velké množství vzácných zemin, jejichž těžba způsobuje vážné ekologické škody zejména v Číně.

Fakta:

• Některé typy větrných elektráren používají permanentní magnety s obsahem neodymia a dysprosia, což jsou prvky vzácných zemin. Neplatí to však pro všechny typy - mnoho větrných elektráren, zejména těch starších, používá indukční generátory bez vzácných zemin.
• V moderních větrných elektrárnách s permanentními magnety tvoří vzácné zeminy méně než 0,1% celkové hmotnosti turbíny.
• Výrobci větrných elektráren aktivně pracují na snižování závislosti na vzácných zeminách nebo na jejich nahrazení dostupnějšími alternativami.
• Neekologická těžba vzácných zemin je problémem těžebního průmyslu a regulačních orgánů, nikoliv specifikem větrné energetiky. Tyto materiály se používají v široké škále elektronických zařízení včetně mobilních telefonů, počítačů nebo elektromobilů.

Mýtus 7: Větrné elektrárny nejsou ekonomicky životaschopné bez dotací

Někteří kritici tvrdí, že větrná energie je ekonomicky neudržitelná a přežívá jen díky štědrým dotacím.

Fakta:

• Náklady na výrobu elektřiny z větrných elektráren klesly za posledních 10 let o více než 70%, což z nich činí jeden z nejlevnějších zdrojů nově instalované kapacity.
• Podle dat Mezinárodní agentury pro energii (IEA) patří pozemní větrné elektrárny mezi nejlevnější zdroje elektřiny - v mnoha případech jsou levnější než uhelné nebo plynové elektrárny.
• V několika evropských zemích již byly realizovány projekty větrných elektráren bez jakýchkoliv dotací, pouze na základě dlouhodobých smluv o odběru elektřiny za tržní ceny.
• Je nutné připomenout, že prakticky všechny zdroje energie - včetně fosilních paliv a jaderné energie - těží z určité formy přímé či nepřímé podpory, ať už jde o dotace, daňové úlevy, nebo nezapočítávání externích nákladů (například znečištění ovzduší a související zdravotní dopady).

Závěr: Větrná energie jako součást energetického mixu budoucnosti

Větrné elektrárny nejsou všelékem na energetické výzvy 21. století, ale představují důležitou a cennou součást diverzifikovaného energetického mixu. Jejich hlavní výhody zahrnují:

• Nulové emise při provozu a velmi nízká uhlíková stopa v celém životním cyklu
• Nevyčerpatelný a všude dostupný energetický zdroj
• Minimální spotřeba vody při provozu
• Rychlá výstavba ve srovnání s jinými zdroji energie
• Malý zábor zemědělské půdy - pozemek pod elektrárnou lze nadále využívat
• Příležitosti pro místní ekonomiky a komunity

Stejně jako každý jiný zdroj energie mají i větrné elektrárny své limity a výzvy. Důležité je, aby diskuse o jejich roli v energetickém mixu byla založena na faktech a objektivních informacích, nikoliv na mýtech a dezinformacích.

Pokud máte další otázky týkající se větrné energie nebo možností jejího využití ve vašem konkrétním případě, neváhejte kontaktovat náš odborný tým, který vám rád poskytne podrobné informace a konzultaci.